Listopad 2014

30_11_2014

30. listopadu 2014 v 16:10 | Peťul |  Deníček
Poslední článek v měsíci listopad.
Utíká to šíleně rychle. Za 24 dní budu s tuhle dobu sedět u stolu, jíst štědrovečerní večeři a potom netrpělivě čekat na Ježíška.
Dnes je 1. adventní neděle. Letos jsem nějak neměla čas, abych udělala adventní věnec. Udělala ho sestra.
Tento víkend jsem celý propekla a jsem strášně unavená.
V pátek jsem nejela do škoy. Z našeho města mi jedou tři autobusy. Nestíhala jsem a proto jsem se rozhodla, že pojedu autobusem v 6:50. Ale autobuse nepřijel. Na plné zastávce jsem čekala 30 minut. Pak jsem to vzdala, šla za mamkou na hotel a oznámila ji, že mi nepřijel autobus. Zavolala třídní a já nešla do školy. V pokoji jsem udělala vánoční úklid.
Odpoledne jsem jela k babičce mé kámošky. Pekly jsme u ní perníčky. Domů jsem dorazila pozdě večer. V sobotu ráno jsme pekly u mé babičky 300 buchet. Odpoledne jsem šla ke kámošce perníčky nazdobit. Spala jsem u babičky a dnes ráno jsme pekly dalších 100 buchet. Máme to pro děti na zítřejší rozsvícení stromu.

Přípravy na Vánoce u nás vrcholí. Do Vánoc nemám ani jeden víkend volný.. Ale prožívám to, o tom se nedá pochybovat. Leze na mě ta vánoční atmosféa. Vánoční písničky, filmy, svíčky.. :)


23_11_2014

23. listopadu 2014 v 16:30 | Peťul |  Deníček
Chce jít se mnou ven... Chybím mu... Chce se mnou být...
Proč je to tak těžký? Proč necítím to stejné jako on ke mně?
Snesl by mi modré z nebe. A já se zatím scházím s jeho kamarádem z týmu. Pokud se to dozví nebo uvidí fotky... Ztratím ho. Nechci ho ztratit. Nedala bych to.
Mám ho šíleně ráda, kdyby stál přede mnou, tak ho obejmu a nepustím. Ale jinak. Ne jako kluka, kterého miluji. Ale jako toho nejlepšího kamaráda. Chybí mi, chci ho vidět. Ale nemůžu mu to napsat. Zbytečně by se trápil...


Proč mi to děláš tak téžké?


18_11_2014

18. listopadu 2014 v 13:50 | Peťul |  Deníček
No ne, já to dodržela a dneska píšu článek. Chci to tu zase rozjet. Chci sem psát, chci chodit na blogy ostatních blogerek a komentovat jim články. Vždyť od doby, co začala škola, jsem se nepodívala na blogy mých oblíbených blogerek..

Za 5 týdnů jsou Vánoce. Je neuvěřitelné, jak rychle to uteklo. Ani jsem se nenadála a budeme mít pololetí. Neuvěřitelně to utíká. Kdybych tak den mohl mít 30 hodin. Poslední dobou si to přeji čím dál častěji.. Nemám dárky na Vánoce, nevím co koupit. Doufám, že mě co nejdřív napadne nějaká slušná inspirace. Pokud nějaké nápady máte, tam se s nimi! :)

Ten pocit, když se do vás zamiluje váš kamarád a vy ho pomale začínáte ztrácet. Zamiloval se do mě, ale nebyl dobrý nápad, aby mi to říkal. Už nemůžeme být kamarádi. Nemůžu se s ním vidět a kamarádit s ním, protože vím, že pro něj je to těžké. Je pro něj těžké, když mě vidí bavit se s jiným klukem, je pro něj těžké, když ví, že já ho beru jen jako kamáda. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela... Tento víkend jsem se s ním viděla dvakrát. Neměli jsme se raději vidět.. Já za dva dny naspala 4 hodiny. Nemohla jsem kvůli tomu spát. A on se trápí pořád.. Kdy tohle období skončí?


12_11_2014

12. listopadu 2014 v 17:25 | Peťul |  Deníček
Po měsíci se zase ozývám :)
Pořád jsem v době léčení. Příští týden mám poslední dvě rehabilitace. Celkem jsem měla rehabilitace 6 týdnů. Vypadá to dobře. Krční svaly se uvolnily a zároveň zpevnily. Teď už jen potřebuji zpevnit spodní část páteře. Od příštího týdne začínám navštěvovat posilovnu a začínám běhat. Chci toho využít, dokud ještě není sníh. Strašně mi to posilování a všechno chybí. Honza si mě vezme do parády. Teď jsem se dva měsíce válela doma, jedla čokoládu a přesto jsem zhubla. Jak je to sakra možný?!! Musím se dostat zpátky do formy a potom se zlepšovat.

Od příštího týdne se taky začínám naplno věnovat blogu. Několikrát týdně se na blogu objeví článek. Doufám, že jste rádi, že se zase vracím zpět. Mám tolik nápadů na psaní a prostě mi blog chyběl. Je to něco neuvěřitelného! :) V prosinci můj blog oslaví 1 rok od založení.

Mám ty nejlepší kamarády! :-*

Na tohle nezapomenu nikdy dlouho.. :)