ALE je podle mě nečastější spojka, kterou používáme. Ať už je to při spojení dvou vět, aby jsme něco odůvodnili nebo tím ledabyle ukončíme větu. Já ji v dětství nějčastěji používala na diskuze s rodiči. Všichni to určitě znáte, přinesete ze školy špatnou známku a na téma "Proč máš špatnou známku?" odpovíte "ALE všichni měli špatnou známku!" Tímto jsem se obhajovala skoro pravidelně.
Dnes už se s tím ale setkávám většinou v nějakém důvodu miom školu. Hodně se s tím setkáme ve vztazích, v práci a celkově v životě. Ve vztazích je to použíáno hlavně tehdy, pokud tomu člověku se snažíme vysvětlit, proč s ním už nechceme být. Podle mě to jsou ale jen výmluvy. "Rozejdeme se, ALE zůstaneme kamarádi." "Miluju tě, ALE nejsem pro tebe dost dobrý." Ať už je to jak chce, vždycky je v tom nějaké ale.

I já, už jsem se několikrát vymluvila s použitím ale. Je to jednoduchý a důvod si vždycky najdete.
Kdo podle mě nejvíc ale používá jsou kritici, nebo takoví ti lidé, co se jim pořád něco nelíbí. Ať uděláte cokoliv, ať tomu věnujete veškerý svůj čas, pořád pro ně nebudete dost dobří. Já znám hodně lidí, kteří se svým rodičům nezavděčili ničím. Trénovali ve svém volném čase, dodržovali rady a dělali, co se po nich chtělo, ale pořád to nebylo dost dobré. Důvod si prostě vždycky našli.
Někdy je ta kritika na správném místě a říct co bylo špatně pomůže tomu člověku ho posunout dál, ale někdy už je to až příliš.
A s jakým ALE jste se setkali v životě Vy?
Mějte se krásně!
Petra







